Neexistuje žádná definice alternativního stravování. Naopak se můžeme setkat s širokou škálou různých dietních režimů, jako je vegetariánství, makrobiotika, organická dieta, diety založené na určité potravině nebo složce, diety založené na omezení určité potraviny nebo složky a mnoho a mnoho dalších.
Jsou diety dobré nebo špatné?
Hlavním kritériem, podle kterého poznáme, zda se jedná o vhodný stravovací režim, je rozmanitost potravin. Čím širší je výběr, tím lépe je dieta schopná zajistit dostatečně vyvážený příjem energie z různých zdrojů. Ideální poměr energie přijaté z bílkovin je 8-15 %, z tuků 20-30 % a ze sacharidů 55-60 %.
Vegetariánská dieta
Vegetariánská strava může a nemusí obsahovat živočišné produkty. Směry, které povolují některé živočišné produkty:
- Polo-vegetariánství- nepovoluje červené maso, vše ostatní ano
- Lacto-ovo-vegetariánství- nepovoluje maso, ale povoluje mléčné produkty a vejce
- Lacto-vegetariánství- nepovoluje maso a vejce, ale povoluje mléčné produkty
Pokud je složení stravy správně sestaveno, je tento režim vhodný i pro děti. Konzumování velkého množství ovoce a zeleniny zajišťuje dostatečný přísun vitamínů a minerálů se současným omezením tuků a nasycených mastných kyselin. Vegetariánská strava je tak obvykle méně kalorická a pomáhá při udržení zdravé hmotnosti. Vegetariáni jsou celkově zdravější často také díky jejich nižší konzumaci alkoholu a tabáku.
Směry, které nepovolují žádné živočišné produkty:
- Veganství- povoluje pouze stravu rostlinného původu
- Fruktariánství- pouze ovoce a zeleninu, která je botanicky ovocem (rajčata, okurky apod.)
- Vitariánství- pouze syrovou zeleninu a ovoce, omezuje obiloviny
Takové režimy, zejména fruktariánství a vitariánství, už nejsou považovány za vhodné pro děti. V povolených potravinách je obsaženo příliš nízké množství tuků a bílkovin a dětský organismus tak nedokáže zkonzumovat dostatečné množství potravin potřebných k pokrytí jeho potřeb. Vysoce kvalitní bílkoviny jsou nejsnáze získatelné právě z živočišných zdrojů a jsou kvalitnější než rostlinné bílkoviny.
Je proto důležité pečlivě kombinovat rostlinné zdroje, aby byl zajištěn dostatečný příjem proteinů.
Další výživné látky, které je třeba sledovat:
- Železo- Červené maso je dobrým zdrojem železa. Železo z rostlinných zdrojů (zelenolistá zelenina) je méně biologicky využitelné, nicméně díky vitamínu C je naopak vstřebávání železa podpořeno.
- Vitamín B12 a zinek- Maso, ryby a drůbež jsou dobrým zdrojem vtamínu B12 , který není možné z rostlinných zdrojů získat. Zinek je obsažen v celozrnných obilninách, ale jeho vstřebatelnost je nízká.
- Vitamín D- Rybí olej, tučné ryby, vaječné žloutky a máslo jsou výbornými zdroji vtamínu D. V roslinné stravě se vitamín D nevyskytuje.
Atkinsonova dieta
Jedná se o dietu s nízkým příjmem sacharidů a naopak vysokým příjmem masa a tuku. Většina zdravotnických organizací a zdravotních specialistů nepovažuje diety s přehnaným množstvím bílkovin a nasycených tuků za zdravé.
Makrobiotická dieta
Tento stravovací režim dělí potraviny do tří skupin:
- Jin- koření, cukr, nápoje, oleje, ovoce, mléčné produkty a některé druhy zeleniny
- Harmonické potraviny- rýže (nejharmoničtější potravina), obiloviny, luštěniny a některé druhy zeleniny
- Jang- ryby, maso, vejce a sůl
Základem je omezit nebo vyvažovat potraviny ve skupinách jin a jang a zaměřit se spíše na harmonickou skupinu. Existuje několik stupňů makrobiotické diety. Méně striktní varianta přináší stejné výhody jako vegetariánská dieta s přidáním některých živočišných produktů. Striktní varianta makrobiotiky není schopná zajistit dostatečný příjem tělu potřebných látek a může vést k nedostatku vitamínů D,C, B12, kyseliny listové, železa a zinku, zejména z důvodu příliš vysokého příjmu vlákniny, která brání vstřebávání živin.
Organická dieta
Organická dieta spočívá v konzumaci potravin, které byly vyprodukovány bez použití pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv a které nebyly průmyslově zpracovány.
Dělená strava
Dělená strava, kterou vynalezl William Howard Hay, dělí potraviny do tří skupin: kyselé, neutrální a zásadité. Kyselé potraviny se nesmí kombinovat se zásaditými. Příkladem kyselých potravin jsou různé druhy proteinů (maso, mléko, vejce), které se tráví v kyselém prostředí. Zásadité potraviny jsou naopak především sacharidy (brambory, rýže, chléb, banány). Neutrální potraviny je možné volně kombinovat s potravinami kyselými i zásaditými.
