Na Vaše semináře, na kterých učíte rozeznávat jedlé rostliny, chodí i hodně kuchařů. Prozraďte nám, jaké bylinky je nejvíc zajímají.
Kuchaři jsou moje velká inspirace spíš než „žáci“. Ti, kteří přicházejí, jsou již obvykle dosti dobře poučeni a vědí, co je zajímá. Nepřicházejí se kochat novinkou. Jejich pochopitelný zájem je, aby našli rostliny, které jsou dostupné snadno a co nejdelší dobu, ale nedá se to generalizovat. Jak jsem řekla, něco již obvykle vědí, takže kladou velmi konkrétní a praktické otázky. Mne inspirují tím, jak zřetelně a jasně dokáží pojmenovávat chutě rostlin. Jejich zkušenosti se na kurzech propojí a vyjasní díky botanickým informacím.
Které kytičky mívají na seminářích všeobecně největší úspěch?
Těžká otázka. Když se nad tím zamyslím, tak bych řekla, že čím barevnější, tak tím úspěšnější. Nejspíš si naše smysly nepředstavují, že hodně barevné věci jsou k jídlu, takže pak se dostaví překvapení. Na jaře jsou to tulipány, v létě denivky. Ale člověk je také „na sladké“, takže úspěchy mají prakticky všechny květy s hlubokým kalichem naplněným nektarem – hluchavky, plamenky čili floxy, jetel jako sladká vzpomínka na dětství. Podobný efekt mají na lidskou mysl i různé česneky a pažitky. Jíme obvykle podzemní část nebo nať. Květy překvapují, protože chutnají velmi podobně.
Dokážete odhadnout, kolik lidí už prošlo Vašimi kurzy?
Odhaduji, že za těch sedm let to bude přibližně dva tisíce. Statistiky si nevedu, k číslům mám velmi vlažný strach. Někteří lidé se opakovaně vrací nebo si vyžádají vlastní akci. Mám také malou skupinku dětí, které učím již druhým rokem biologii „pro druhý stupeň ZŠ“, kde se témata točí mezi ekologií, chemií, fyzikou, biologií a gastronomií. Loni na podzim a letos v zimě jsem měla přednášky v knihovnách v menších městech, kde jsem publikum také nepočítala. Dostávám různé výzvy, které se snažím proměnit v šance.
Vy vlastně učíte milovat lidi rostliny, které běžně rostou jako plevel (vím, že Vy jim tak neříkáte ). Inspirovala jste někoho k tomu, aby si na zahrádce místo nejedlých okrasných květin začal pěstovat luční kvítka?
Doufám, že jsem inspirovala hodně lidí, i když konkrétní zahrádku jsem viděla jen jednu. Na semináře v zahradě v Suchdole přináším semínka, která jinak prodávám v e-shopu. Jsou to semínka rostlin, z mojí zahrady, která pečlivě přebírá a balí jedna moje spolupracovnice. Jsou neošetřená, nešlechtěná a jsou mezi nimi i třeba různé luční květiny. Účastníci si je odnášejí celý rok, protože vždycky je vhodná doba k výsevu některých druhů. Ačkoliv by se zdálo, že už je pozdě, tak třeba nyní se mají vysévat různé druhů hvozdíků (jsou to trvalky nebo dvouletky), třapatky nebo některé středomořské rostliny, šalvěje, yzop. Je i vhodná doba na vytvoření louky nebo jedlého trávníku – řebříček, silenka, kopretina, třezalka touto dobou přirozeně vysemeňují.
Když jsme si psaly kvůli rozhovoru, zmínila jste se o semináři na svatého Jana, 23. června. Proč mají rostliny trhané v tento den magickou moc a na jaké neduhy pomáhají?
Kouzlo noci spočívá v tom, že je to nejkratší noc v roce, působí na lidské smysly vzrušivě, i když jsme v současné době vůči přírodním úkazům poměrně otupělí. Tělo i mysl jsou prostě excitované a to se přenáší do sbíraných rostlin. Vzpomínky na vlahý letní den se nám pak vybavují v zimě, kdy sušené byliny používáme.
Má to samozřejmě i své racionální vysvětlení – botanické, farmakologické… Nejsem esoterická čarodějnice, jsem biolog. Byliny jsou v tomto období (které se ve skutečnosti počítá od svatého Víta, 15. června, a má přesah až do prvního červencového týdne) ve stavu ideálním pro sběr. Začínají kvést, ještě nezačaly usychat. Začíná být teplé počasí, aby se daly snadno a rychle sušit. Prostě i všechny přírodní a klimatické podmínky nám hrají do ruky.
Co máte v plánu o prázdninách, kdy většina Čechů nepřekročí hranice? Ráda cestujete do zahraničí nebo si užíváte pobyt v Čechách?
Zatím žádné konkrétní plány nemám. Nevlastním chalupu, takže mám poměrně volné ruce, kam se v létě vydat. V předchozích dvou letech mi utekla sezona borůvek, tak to bych chtěla letos napravit. Nezastírám, že bych ale i dost ráda vykoupala v moři. Pro mne je ale mnohem důležitější s kým trávím volno, než kde ho trávím. Takže doufám, že se nějak podaří sladit diáře rodiny a také zvládnout vidět se s přáteli, od nichž mne odtrhla karanténa.
Další rozhovor s Janou Vlkovou najdete ZDE
Informace o jedlých rostlinách najdete ZDE
